Vážně není nic horšího než přijít ráno do školy a na uvítanou dostat překlad. Kdyby z cizího jazyka do mateřského, tak neremcám. Ale z angličtiny do němčiny?! Ne, to je vážně nad mé síly.
Pokusím se trošku přiblížit můj problém. Dovolím si tvrdit, že rozumím německy. Nedělá mi problémy v němčině přemýšlet, dělám to automaticky. Němcovi odpovídám německy, aniž bych si v hlavě tvořila české mezivěty. I když je to podle některých dobře, u většiny lidí vzniká jakýsi blok, který člověku nedovolí překládat. Něco je vám vyprávěno či vysvětlováno, vy víte, co je vám říkáno. Jenže problém nastane, jakmile získané informace máte reprodukovat do jiné řeči.
Někteří z vás určitě ví, že až na češtinu mám momentálně všechny předměty německy. Něco se naučím, umím to reprodukovat, když mě o to poprosí Němec. Ale jestliže se začnu bavit s Čechem a chci mu vyprávět o zuřivých chemických dějích, které zrovna probíráme, tak nedokážu vyslovit ani to pitomé slovo kyselina. Pro mě je to Säure.
Kdyby to byly jen odborné názvy. Ale ne, patřím mezi tu většinu lidí, která když žije chvíli v cizině, tak přestává umět česky. Kdy já mluvím čistě česky? Snad nikdy! Jakmile vyprávím něco ze života (většinou ze školy), lidé, se kterými nežiji mi nerozumí. Vždyť já i místo budovy říkám Gebäude!
Strašný problém zažívám při angličtině. Většinou rozumím textům, které čteme. Ale když po mně někdo chce, abych to přeložila do češtiny? Problém. Ale mnohem menší než s němčinou, protože přiznejme si, angličtina není jazyk, kterým bych dokázala plynule mluvit.
Nejhorší ze všeho je již zmiňovaný překlad z angličtiny do němčiny. Obojí je pro mě cizí řeč. Začnu překládat a v půli věty zjistím, že už zase píšu anglicky, jen trošku jinými slovy. Je to vážně k zbláznění, tohle všechno způsobuje jen ten jeden blok v hlavě.
Vážně obdivuji lidi, kteří dokáží překládat. Ať už jen na papíře, jen do svého jazyka či do cizího. O to víc obdivuji ty, kteří dokážou překládat plynulou řeč. Je to pro mě něco nepochopitelného, bohužel trpím tím překladatelským blokem, jako většina lidí.
Taky jim tak trochu závidím. Chtěla bych aspoň kousek toho, co oni mají.